Oční vady
-
Krátkozrakost (myopie) je nejčastější refrakční vada, při níž se paprsky přicházející do oka z dálky lámou před sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz. Budete mít potíže vidět objekty na dálku. Váš zrak je ostrý na blízko, někdy pouze na několik centimetrů nebo metrů. Za touto vzdáleností začnou být objekty rozmazané a mimo zrakovou ostrost. To vás může ovlivnit při řízení, v tělocvičně, při sportu, nebo když se snažíte rozpoznat někoho na dálku.
-
Dalekozrakost (hypermetropie) je oční vada při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku patrná. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty. Napravuje se brýlemi se spojnou čočkou.
-
Presbyopie je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.
Oko při pohledu na blízko akomoduje, čočka svojí pružností zvyšuje svoji optickou mohutnost a umožňuje zaostření na blízko. V průběhu života se ale v čočce, krom jiných změn, usazují látky bílkovinné povahy, které mají za následek snížení její pružnosti, a tedy zhoršení schopnosti zaostřit na blízko.
-
V tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou více či méně zakřivená. Tudíž místo toho, aby se mohly paprsky světla ze všech směrů spojit do jednoho ohniska na sítnici (v ideálním případě bodu), vzájemně se míjí a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky.